Opravy materiálových defektů patří k technicky nejnáročnější kategorii v procesu utěsňování metodou FURMANITE. Základní podmínkou je přesné zmapování charakteru a rozsahu poškození. Pokud je rozsah poškození v oblasti přijatelného rizika, jsou stanoveny dimenze těsnícího přípravku – boxu (krabice).

Box má stejně jako objímka při utěsňování přírub funkci ‘zapouzdření’ úniku. Protože se prakticky jedná o tlakovou nádobu, musí pevnostně vyhovovat normativním požadavkům, přesně kopírovat tvarově velmi složité povrchy, a to v nepoškozených nebo jen přípustně poškozených místech s přihlédnutím k rychlosti dalšího úbytku materiálu a termínu výměny vadného dílu. Box musí umožňovat snadnou injektáž včetně dodatečného doplňování těsnící hmoty, ale nedovolit její vnikání do systému ani deformace zeslabených míst jejím tlakem. Nesmí vnášet nepřípustné přídavné zatížení do potrubí a měl by být snadno osaditelný i za ztížených podmínek v bezprostřední blízkosti úniku. Zároveň by měl být jednoduchý, snadno a rychle vyrobitelný dostupným strojním vybavením dodavatele protože časový faktor může velmi výrazně ovlivnit podmínky pro práci v okolí místa úniku. Tento výčet protichůdných požadavků ilustruje obtížnost optimálního konstrukčního řešení.

Defekty se nejčastěji vyskytují na vnějším oblouku kolen, v blízkosti svarů, odboček a v místech redukce průměru potrubí. Boxy pro jejich dočasnou opravu jsou obvykle řešeny jako dvoudílné, jedno- až třídrážkové podle tlaku média, tvaru a drsnosti povrchu trubky. Těsnící hmota se po osazení injektuje do střední drážky. Do vnitřní a vnější drážky (pokud jsou použity)  se vkládá těsnění. Defekt uvnitř boxu zpravidla nepřijde do styku s těsnící hmotou, ale je v jeho vnitřním prostoru hermeticky uzavřen. Na boxech určených pro vysoké tlaky nebo těsnění ohybů potrubí s oválným průřezem se na výstupu trubky obrábějí tzv. límce, které slouží ke snížení vůlí a pojištění vnitřního těsnění proti vytlačení.